musím se vypovídat...

13. ledna 2007 v 0:05 | Nowýsek
Myslíte si, že máte blbej život?
Myslíte si, že všechno stojí za prd?
Nezoufejte, vždycky je na tom někdo ještě hůř než vy...=o)
Tak třeba já......dřív celkem pozitivně laděnej, střelenej, oblíbenej blázen.... Teď pesimistická, samotářka, o kterou nikdo nestojí a už nemá ani svojí nejlepší kamarádku,kterou měla nade všechno ráda, neuměla si bez ní představit život a jen si vzpomene na to, co spolu všechno prožily, plní se jí oči slzama a chtěla by to všechno vrátit...

.ty dva nádherný roky, kdy jsme bez sebe neudělaly ani krok, chtěla bych se do tý doby vrátit a zastavit se v tom místě, kdy to všechno bylo skvělý, ještě bez hádek, k těm vánocům, kdy jsi mi dala toho hrošíka, víš...a mamina když jsem s nim přišla domu řekla jen" jéé ten je krásnej...ta holka tě má asi fakt .moc ráda.."ani nevím, proč to řekla, ale utkvělo mi to v paměti, i když je to už tak strašně dlouho.....Ale tohle všechno už je pryč...a můžu za to já? nebo Ty? která z nás? Chci to vědět.... možná já, chtěla jsem po Tobě pořád, aby jsi si věřila,aby jsi se bavila s lidma,teď už si věříš, bavíš se, ale nějak ne se mnou..... najednou už mě asi nepotřebuješ, funkci odrazovýho můstku jsem Ti splnila? hmm..asi jo..nebo za to může to, že jsem se změnila, údajně od tý doby, co jsem změnila styl, jak s oblibou říkáš? A napadlo Tě někdy proč jsem to udělala? Nebylo to kvůli Wáňovi, jak jsem říkala, ale hlavně kvůli Tobě,věděla jsem, že se mi vzdaluješ a chtěla jsem mezi námi zbourat aspoň tuhle zeď ...ale Ty si postavila další... a další....stavíš je mezi nás pořád a já už nemám sílu je bourat..... Vždycky jsem říkala, že až budu jednou vdaná, nikdy neodpustím manželovi nevěru, nebo nějakej jinej podraz...Ale každá naše "krize" končí "dalši šancí" co to sakra je? to jsi pro mě víc, než životní partner? hmm? Myslíš si, že ne...myslíš si, že mě vůbec nemrzí, že to mezi námi takhle dopadlo, myslíš si, že když křičím a Ty pláčeš, že křičím, abych Ti ublížila, ale to není vůbec pravda, je to proto, že cejtím, že mám mokrý oči a nechci se tomu podat, potlačuju to tím křikem..ale to Ty nevíš, máš svuj obrázek a moje názory už Tě nijak nezajímaj...máš jiný kámošky...fajn....já už Ti dám pokoj...jen prosím, přestaň říkat, že Ti ubližuju, protože tomu nevěřím!!! Je totiž nesmysl, aby jsme se tím trápily obě....jenže Ty už se určitě netrápíš, ani si mě nevšmneš, na všechny strany se usmíváš a máš všude zastání, viď.... Je to už něco kolem týdne a Tebe pořád ani nenapadlo se zamyslet, proč se tohle všechno stalo, uznat chybu a aspoň se omluvit, i když obě vímě, že NEJ kámošky, kod OK2 už z nás asi nebude,ale bylo by možná správný, kdyby jsme na sebe aspoň přestaly házet vzájemně špínu....Nevím, jestli jsi dočetla až sem, možná jo.... nevím.... Už končím, jen Ti chci říct SBOHEM a měj se krásně, i když s někým jiným...MTR...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama